Autorem tohoto ikonického barokního díla z let 1596 až 1597 je slavný italský mistr Caravaggio. Dílo vzniklo na objednávku umělcova významného mecenáše, kardinála Francesca Maria del Monte, který jej daroval toskánskému velkovévodovi Ferdinandu I. Medicejskému, a dnes je jedním z nejvyhledávanějších pokladů světoznámé florentské galerie Galleria degli Uffizi. Obraz představuje naprostý vrchol Caravaggiovy rané tvorby, ve které mistrovsky propojil antickou mytologii s provokativním realismem a smyslností.
Malba zachycuje starořímského boha vína a veselí Baccha (v řecké mytologii Dionýsa), kterého však autor nezobrazil jako idealizovanou božskou bytost, ale jako kadeřavého mladíka s jemnými rysy, mírně zarudlými tvářemi a unaveným, zasněným pohledem. Mladík sedí v poloze ležícího starověkého hosta u stolu, má obnaženou svalnatou hruď a jeho postavu halí volně naaranžovaná bílá tóga s těžkými záhyby, která je v pase přepásaná černou stuhou. Na hlavě má hrdě posazený věnec z čerstvých i uvadajících vinných listů a těžkých hroznů tmavého a světlého hroznového vína. V levé ruce drží elegantní, širokou skleněnou číši plnou mladého červeného vína, kterou s ležérním gestem podává směrem k divákovi, přičemž na hladině nápoje jsou patrné drobné vlnky od nepatrného chvění ruky. Na stole před ním leží mistrovské zátiší v podobě keramické mísy přetékající ovocem, kde vedle zralých jablek, hrušek a hroznů vidíme rozlomené granátové jablko, hnijící kdoule a červivé plody, což do radostné scény vnáší barokní motiv pomíjivosti života (vanitas). V levém dolním rohu kompozice pak stojí velká skleněná karafa s tmavým vínem, na jejímž lesklém povrchu Caravaggio podle nedávných restaurátorských průzkumů zanechal miniaturní, skrytý autoportrét sebe sama u malířského stojanu.
