Tento výjimečný historický obraz nese oficiální český název
Mladí Sparťané při cvičení neboli také Mladé sparťanské dívky provokují chlapce (v anglickém originále
Young Spartans Exercising či Young Spartan Girls Challenging Boys). Autorem tohoto pozoruhodného plátna započatého kolem roku 1860 je slavný francouzský malíř
Edgar Degas. Dílo představuje zcela zásadní zlom v umělcově tvorbě, kdy opustil tradiční akademickou historickou malbu s dokonale hladkými postavami a vnesl do klasického antického námětu moderní realismus a přirozenou tělesnost. Degas na tomto plátně pracoval a průběžně ho upravoval mnoho let, přičemž rentgenové snímky odhalily, že měnil počet i pozice jednotlivých postav, což vedlo k tomu, že skupinka dívek má na zemi omylem namalováno celkem deset nohou. Obraz zůstal v umělcově ateliéru až do jeho smrti a dnes je jedním z nejoriginálnějších děl v trvalých sbírkách Národní galerie v
Londýně. Námět malby čerpá ze starověkých textů římského spisovatele Plútarcha o životě legendárního spartského zákonodárce Lykúrga, podle kterých měly mladé dívky nařízeno veřejně sportovat, zápasit a provokovat chlapce k soutěžení, což sloužilo jako svérázný rituál namlouvání a výběru biologicky nejsilnějších partnerů. Kompozice je rozdělena na dva ostře kontrastující tábory mladistvých atletů na širé zelené louce. V levé části stojí skupina čtyř polonahých spartských dívek s vyčesanými vlasy a krátkými bederními rouskami, z nichž ta ústřední se s odhodlaným výrazem nakání vpřed a rázným gestem natažené levé ruky vyzývá chlapce k souboji. Pravou stranu naopak zaplňuje pětice zcela nahých chlapců v nejrůznějších dynamických tréninkových pózách, kteří byli příchodem dívek viditelně vyrušeni. Jeden z nich zvedá ruce nad hlavu, další se zvědavě otáčejí a chlapec v pravém dolním rohu klečí na všech čtyřech v pozici připomínající zvířecí ostražitost. Ve středním plánu v pozadí celému výjevu přihlíží hlouček oděných dospělých občanů – matek doprovázejících starého Lykúrga, za nimiž se pod mračnou oblohou tyčí silueta samotného starověkého města Sparta s masivním vrcholem hory Taygetos. Celá scéna je zalitá měkkým, tlumeným pozemským světlem a zemitými tóny, které oslavují přirozenou krásu lidského pohybu bez zbytečného patosu.